Portál:Matematika

℮

ZAJÍMAVOSTI

Víte, že…

…největší dnes (2008) známé prvočíslo je 2^43112609 − 1, které má 12 978 189 dekadických cifer.

…Möbiova páska je plocha, která má jen jednu stranu a jednu hranu.

…dle první Gödelovy věty o neúplnosti je každá dostatečně složitá axiomatická teorie buď sporná nebo neúplná.

…Georg Cantor se téměř čtyři roky pokoušel dokázat neexistenci bijekce mezi přímkou a rovinou, než v červnu 1877 překvapivě takovou bijekci objevil.

…existuje právě pět konvexních mnohostěnů, které jsou známy již od antiky a jsou souhrnně nazývány Platónská tělesa.

℮

ČLÁNEK

Matematická analýza (řecky ανάλυσις [ana'lyzɪs] „řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky. Její kořeny jsou v době, kdy byl přesně definován infinitesimální počet, nezávisle na sobě Leibnizem a Newtonem. Jejími základními pojmy jsou funkce, limita (posloupností a funkcí), derivace a integrál a analytické funkce. Metody matematické analýzy mají velký význam v přírodních a technických vědách.

Studované objekty mohou být reálná čísla, komplexní čísla, ale i prvky libovolného jiného prostoru, kde je definována kompaktnost (topologický prostor) nebo vzdálenost (metrický prostor).

Dle studovaných objektů se matematická analýza dělí na reálnou analýzu, komplexní analýzu či například funkcionální analýzu. Dále sem patří integrální počet, diferenciální počet, teorie diferenciálních rovnic atd.

První kroky v analýze byly učiněny již v počátcích řecké matematiky v období antiky. Například nekonečná geometrická řada byla známa již tehdy díky Zénonovým aporiím.

Později řečtí matematici jako například Eudoxos a Archimedes vytvořili ještě jasnější, ovšem zatím neformální, použití konceptu limit a konvergence, když používali metodu vyčerpání ke spočtení plochy a obsahu/objemu dvou- a třírozměrných objektů. V 12. století v Indii vytvořil matematik Bhaskara koncepci diferenciálního počtu, příklady derivačního a diferenciálního koeficientu a také tvrzení, které je dnes známé jako Rolleova věta.

Celý článek najdete zde

Seznam všech článků, které se na tomto místě objevily najdete zde

℮

OBRÁZEK

℮

KATEGORIE

℮

MATEMATIK

Bernard Bolzano

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl významný německy hovořící český matematik, kněz a filozof.

Život

Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filozofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799 – 1800 soukromě studoval zejména matematiku a filozofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josef Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filozofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, L. Janderovi. Bernard Bolzano se stal knězem a na univerzitu nastoupil o rok později, v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele náboženství. V témže roce (duben) získal i titul doktora filozofie. V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno dekretem císaře Františka I. učit a tři týdny poté byl z učitelského úřadu pro své reformátorské názory nakonec suspendován a byla mu přiřčena doživotní penze (renta) ve výši 300 zlatých. Původní plat byl 800 zlatých ročně.

Celý článek najdete zde

Seznam všech matematiků, kteří se na tomto místě objevili naleznete zde

℮

POMOZTE

Část Wikipedie věnovaná matematice potřebuje mnoho úprav a změn, zde je seznam některých z nejdůležitějších:

• Články čekající na vytvoření:
  • Především jsou to všechny červené odkazy na hlavní straně portálu.
  • Dále články (přidejte svoje návrhy): filosofie matematiky, elementární matematika, finanční matematika, aktuální nekonečno (článek na anglické Wikipedii), potenciální nekonečno
  • Chybějící články o světových i českých matematicích, tj. červené odkazy v seznamu matematiků (pro články o českých matematicích je povoleno využívat stránky [1], odtamtud převzatý článek však musí být vybaven šablonou {{matematici.muni}})
• Matematické pahýly čekající na rozšíření.
• články jejichž význam neodpovídá způsobu jakým jsou napsány čekají na úpravy případně rozšíření (přidejte svoje návrhy): David Hilbert, Predikátová logika, Univerzální kvantifikátor, Topologie
• při prohlížení matematických článků můžete do části "Podívejte se také na" vložit text {{Portál Matematika}}, který v této části vytvoří nálepku:

Související články obsahuje Portál Matematika

Vaše nejlepší články se budou pravidelně objevovat na hlavní straně portálu.

℮

INFORMACE

Portál Matematika založil Glivi 6. září 2006.

Správce: Glivi, Lukax (další vítáni)
Spolupracovníci: Zagothal